The Darkness II - recenze

22. 2. 2012, 22:31 | Recenze | Čolek

Vývojář/Vydavatel: Digital Extremes / 2K Games
Distributor pro ČR: Cenega
Datum vydání: 10.2.2012
Žánr: akčná FPS
Platformy: PC, Xbox 360, PlayStation 3

Křik, strach, utrpení, bolest a hlavně temnota, takhle by se zkráceně dala popsat, nová temná a hlavně brutální střílečka od ne moc známého studia Digital Extremes, která láká hráče na dech beroucí příběh a skvělou hratelnost. Jenže, to je ta otázka. Prospělo hře nové studio se svými novými nápady a přiřadí se k ostatním trojáčkovým titulům, nebo hra skončí jako jeden velký omyl, který neměl spatřit světlo světa?

Temnota opět klepe na dveře!

V druhém pokračování temné střílečky The Darkness, se opět podíváme na bizarní život hlavního protagonisty prvního dílu. Jackie, svou temnou stránku skrýval před světem celé dva roky, a pořád cítí vinu za smrt své jediné lásky Jenny, která pro něj byla to nejdůležitější na celém, celičkém světě. Ale po dvou letech se toho hodně změnilo, Jackie se stal hlavním bossem mafianské rodiny Franchetti, a jak se zprvu zdá jeho život je spokojený a uspořádaný. Do té doby než se na scéně objevuje, zatím jak pro nás, tak pro Jackieho neznámé a tajuplné „Bratrstvo“, které by vám moc rádo chtělo pomoci a zbavit vás té vaší, takzvané temnoty. Jenže je tu háček, po čase se dozvíte, že celé „Bratrstvo“ je horší jak vy samotní, teď tu nemluvím o trhání a rozčtvrcení nepřátel. Nýbrž o ovládnutí temnoty a zničení celého světa. Protože, jak jistě všichni víte Jackie, nezabíjí nevinné lidi, ale jen ty špatné. A pokud se moci nad temnotou zmocní opět zmiňované „Bratrstvo“, tak k nevinným lidem, zas tak přívětivý nebudou. Takže začíná, zdlouhavá cesta k pravdě, kdo vlastně celé to „Bratrstvo“ je.

Černo černá tma!

Jak jsem již říkal, po dvou letech se toho hodně změní. A také je to dost dlouhá doba na to, aby byla vaše temnota za zády pěkně nakrknutá, protože si už dlouho do žádného toho parchanta nekousla. Ale co já vím, třeba Jackie tajně, ukrývá svou temnotu, aby si zvykla na vegetariánský režim. Ne, do srandy, přece nechceme, aby se temnota naštvala na nás samotné hráče, že. Vše začíná, v jedné restauraci, kde na vás všichni shlíží s obdivem a nazývají vás převelikým bossem. Ale v tu ránu do restaurace vtrhnou ti chlápci, no vy víte kdo to je, nebo snad ne? Tak dobře ještě jednou, je to samozřejmě „Bratrstvo“ a ti se s nikým trápit nebudou, přijdou zabijí, odjedou. Ale bohužel celá ta jejich partička nepočítala s tím, že temnota bude opravdu naštvaná a bude se bránit. Takže jakmile temnota ucítí „Bratrstvo“ rozehraje proti němu brutální hru. A tím brutální nemyslím zrovna „Texaský masakr motorovou pilou“, myslím tím ještě mnohem brutálnější hru, kde lítají utržené končetiny a vytékají vnitřnosti.

Není už té temnoty moc? No jasně, že ne!

Pokud jste nehráli první díl The Darkness, asi si teď říkáte: „Co si mám sakra pod pojmem temnota představit!“. Takže i pro vás zde mám odpověď. Temnota je hodně černý a temný (proto také temnota) oblak za vašimi zády, ale to není to nejlepší. Z celého toho temného oblaku vylézají dvě neukojitelná chapadla, která se přímo vyžívají v nepřátelských tělech. A to doslova a do písmene. Tady se dostáváme k další věci, hra je opravdu, ale opravdu, ale fakticky opravdu brutální a není pro slabé povahy a hlavně ne pro děti, takže pokud přemýšlíte na nějakou pěknou hříčkou pro vaše milované dítě, honem běžte do nějakého toho shopu a kupte svému dítěti Pony Friends 2, a úplně zapomeňte na to co jste právě v téhle recenzi viděli a přečetli. Tak pokud se teď od této recenze vzdálili děti, můžeme pokračovat. Hra je natolik brutální, že by i Kratos z God of War zvracel a to už je co říci. Všude je samá krev a mrtvá těla s vytrhanými srdci, kterými se chapadla doslova živý, ale to není na škodu samozřejmě, tím že nějaké to srdíčko tomu ležícímu človíčkovy vytrhnete a následně sníte, se vám přibere nemalé množství zdraví, takže to zde můžete brát, jako náhradu za lékárničky v podobných FPS (First Person Second) hrách.

Temnota má svou úroveň?

Po čas trhání a rozčtvrcování nepřátel, čas od času narazíte na bod, kdy si za určité body esence budete moci vylepšit vaše trhací náčiní, nebo postavu Jackieho samotnou. Takže zde naleznete odvětví, které je každé jiné a zaměřené na tu svou část. Nechybí zde odvětví poprav, které vám, ač je to podivné, dodává popravami, jak zdraví vašeho hrdiny, tak i trochu bizarně, štíty nebo náboje. Což i pro mě byl docela šok, když si představíte, že jedním chapadlem temnoty zdvihnete nepřítele nad sebe samotného a druhým chapadlem mu zajedete, tak hluboko do krku, že by jste mohli utrhnout cedulku na jeho spoďárech a z toho všeho se vám přičte 20 nábojů do vašeho skvostného kulometu, to i vám musí připadat divné, ale budiž, jsme přece v komiksu, který nezná hranic. Další odvětví, podle mě nemá cenu ani představovat, protože jsou běžnou rutinou, každé RPG (Role Play Game) hry. Takže jen, tak zkráceně si můžete vylepšit například, větší ráži zbraně, větší průraznost kulek, nebo všemi určitě známé, automatické doplňování životů při boji.

Linearita to dá temnotě pěkně sežrat!

Ač postup po úrovních je skvělý, hra je také ohromě lineární, což vlastně ani není v této hře na škodu, protože, když se zamyslíte, spousta herních pecek je lineárních až to škodí okolí. Ale tady ne, tady jde hlavně o vyprávění celého příběhu, a jaký by to byl epický příběh, kdyby jste neměli celou hru pěkně uspořádanou. Občas z té, jak jsem říkal „ohromné linearity“ odbočíte, ale tyto odbočky jsou opravdu jen malou skulinkou v jinak velkém příběhu, a jelikož se ve hře nacházejí různé relikvie, tak vám hned z toho musí být jasné, že je prostě budete muset posbírat a to všechny do jedné, a pokud se i nadále budete ptát: „Jak to mám sakra všechno posbírat, když už hra končí a mě chybí pořád ještě pět relikvií?“. I na tuto otázku znám odpověď. Prostě hru začnete hrát od začátku, například na těžší úroveň nebo můžete zůstat u té vaší předešlé. A tady je ten fígl, postup ve hře, budete sice muset celý opět projet až nakonec, nýbrž váš minulý level postavy, zůstane i v dalších hrách, takže si pak klidně můžete z nepřátel dělat srandu, protože jakmile jste z předešlé hry pořádně nabouchaní, až to bolí, věřte mi, bude to bolet i vaše nepřátele. A takhle to můžete dělat pořád dokola, dokud level vaší postavy nebude, jak jen to říci, stoprocentní a všechny vylepšení budete mít koupené, za již zmiňované body esence.

Nudí tě kampaň? Zkus temný mód Vendetta!

Pokud se dostanete, alespoň na jeden ze dvou konců hry (Spoiler!), tak nemusíte zoufat. Hra nabízí kromě docela krátké singleplayerové kampaně i hru pro více hráčů zvanou Vendetta. Jde vlastně o klasický Co-Op mód, ve kterém se můžete pořádně vyřádit se svými odhodlanými přáteli. Na výběr zde máte čtyři postavy, z čehož, každá má vlastní schopnost jak usmrtit nebo spíše rozčtvrtit nepřítele. Postavy samozřejmě můžete vylepšovat podobně jako hlavního protagonistu Jackieho. Celý kooperativní režim, této hry, běží na principu „Left4Dead“. Zabij všechny nepřátele, zaber check-point, přežij pár vln a dostaň se do cíle. Nic složitého, ale přesto si v tomto režimu užijete nejvíce zábavy a hra se tak stává znovu hratelnou.

The Darkness II je komiks sám o sobě!

Další věcí na seznamu, která prostě nelze odbýt je grafika. S tou se vývojáři opravdu předvedli a dílo, které z celé té práce vniklo je opravdu famózní a těžko se budete vzpamatovávat, z tak nádherné a působivé, dokonce bych řekl i dost realistické grafiky. No prostě, komiksová grafika pro mě byla asi tím největším tahákem celé hry a jsem opravdu rád že se vývojáři snažili hru udělat ještě víc komiksovou, což se jim povedlo přímo na jedničku a to si zaslouží potlesk, který většina, nebo spíše všichni vývojáři neuslyší, ale alespoň si ten tleskot mohou představit. Takže ještě jednou, tleskám. A pokud teď přemýšlíte nad tím, za co proboha máme tleskat, tak to rozeberu ještě více. Komiksová grafika celé hry. Většina z vás si představí nějakou tu, prostě komiksovou grafiku, nic nového v herním světě. Ale tady vás celá komiksová scenérie doslova pohltí, teď tu nemluvím od nějaké té černé lince kolem postav, nebo objektu. Teď tu mluvím od nádherné grafice, s kterou si vývojáři dokonce tak pohráli, že když přijdete, například k nějakým těm dveřím třeba, uvidíte nepatrné známky tahu štětce. Bomba! Takže už asi chápete proč tleskat. A aby toho nebylo málo, ještě jednou potlesk.

Jackie!!! Temnotu máš na zádech otoč se…

Zvukové efekty také dopadly na výbornou, střelbám a výbuchům nelze nic vytknout, ale nejlepší na to všem je, na zádech vám sedící Mike Patton, který na vás po čas hry bude neustále křičet své šílené myšlenky, a většina z těchto myšlenek, jsou prvotřídní humus, ale tak co by jste od této hry čekali, že. Ale teď se tu nebavíme o tom co vlastně ty myšlenky znamenají, ale o tom jak krásně si budete užívat, tento temno temný hlas za vašimi zády. Jakmile uslyšíte, takové to skřípající „Jackieeee“, tak vám bude mráz běhat po zádech.

Verdikt

Podtrženo, sečteno. Temnota se vrátila. Až na ten krátký, ale dech beroucí příběh je hra opravdu parádní a studio Digital Extremes, z původní hry udělalo naprostý skvost.